Barokní opera

Partitura latinské serenaty oslavující jméno hraběte Johanna Adama Questenberga (1678-1752) je uložena v archivu Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni. Jedná se o rozsahem i kvalitou nejreprezentativnější zachované operní dílo jaroměřického hraběcího komorníka a kapelníka Františka Antonína Míči (1696–1744). Námětem libreta, jehož autorem je kaplan farního kostela Jakub Želivský, není nic míň než oslava jmenin pana hraběte uskutečněná v Jaroměřicích nad Rokytnou koncem prosince roku 1735. Od té doby dílo nebylo nikdy provedeno. Podle názvu díla „Usilovná stavba tří kolosů“ jsou v prvním dějství vztyčovány tři pyramidy znázorňující tři země, ve kterých měl Questenberk svá panství. Ve druhém dějství se scéna promění v moře a v něm i rozverné sirény svým sladkým zpěvem oslavují jméno ADAM. Míča nastudovával pro Questenberga řadu oper vynikajících italských skladatelů a právě Operosa vykazuje v největší míře poučení tím nejlepším, co opera v té době nabízela. Zároveň je důkazem, že sám tenorista Míča, i celý jeho jaroměřický tým, byli všichni vynikajícími zpěváky. Koloraturní árie patří k tomu nejobtížnějšímu, co bylo možné v dobových partiturách nalézt. Doprovod počítá se smyčcovým orchestrem, dvěma klarinami, tympány a jedním dřevěným dechovým nástrojem. V souladu s radostnou hudbou komponovanou k radostné události je i novodobá inscenace rozpustilou taškařicí plnou bizarních převleků, zakončenou ohňostrojem.

Trigoniana (římská zakladatelka kolosů) – Kristýna Vylíčilová – soprán
Aganippaea (Bohyně pramenů) – Lucie Rozsnyó – soprán
Geodesius (Genius Rakouska) – Stefan Kunath – kontratenor
Policardus (Genius Moravy) – Lukáš Hacek – tenor
Eudoxus (Genius Čech) – Jaromír Nosek – bas
Hudební nastudování a režie: Tomáš Hanzlík
Scéna a kostýmy: Vendula Johnová, Tomáš Hanzlík

Foto: © Milada Hronová