29. 6. – 2. 7.

Barokní opera pro děti Gratulační opera císařského vicekapelníka na libreto Pietra Pariatiho byla věnována hraběnce Marianně Althanové, rozené Pignatelli, k jejím jmeninám. Sólové party byly komponovány pro její děti ve věku 10–16 let.

3. 7 . – 6. 7.

Barokní pantomima Händelův Alchymista, premiérovaný v královském divadle v Londýně, byl původně scénickou hudbou ke komedii Benjamina Johnsona. V inscenaci Divadla Facka jde o humorné uchopení obecnější podstaty postavy alchymisty: hledání elixíru věčného mládí a tajemství výroby zlata.

7. 7. – 10. 7.

Barokní opera Partitura latinské serenaty oslavující jméno hraběte Johanna Adama Questenberga (1678-1752) je uložena v archivu Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni. Jedná se o rozsahem i kvalitou nejreprezentativnější zachované operní dílo jaroměřického hraběcího komorníka a kapelníka Františka Antonína Míči (1696–1744).

11. 7 – 14. 7.

Dvě neobarokní opery Antický mýtus o sličném mladíkovi Endymionovi byl pro své silné poselství o umění, stejně jako on nesmrtelné a mladé, oblíbeným námětem ve všech epochách. 12. září 1727 byla na dvoře olomouckého biskupa kardinála Wolfganga Schrattenbacha v Kroměříži inscenována latinská opera s tímto názvem.

15. 7. – 18. 7.

Karnevalová barokní opera Latinská karnevalová opera Facetum musicum z roku 1738 se zachovala v cisterciáckém klášteře v Oseku v severních Čechách. Neznámý autor zpracoval pro masopustní veselí antickou anekdotu o filozofu Diogenovi, hledajícím za bílého dne s lucernou lidi zdravého rozumu.

19. 7. – 22. 7.

Barokní opera (vhodné pro diváky starší 12 let) Partitura neapolské serenaty, dochovaná unikátně ve Vídni, pochází ze sbírky hraběte Questenberga v Jaroměřicích nad Rokytnou. Libreto Francesca Ricciardiho zpracovává Ovidiovo téma nemanželského poměru boha Jupitera a královské dcery Semelé, pronásledovaných žárlivou bohyní Júnó.