7. 7. – 10. 7.

Tomáš Hanzlík: Lacrimae Alexandri magni (Lipník nad Bečvou 1764, Praha 2007)

neobarokní operaZávěrečná část neobarokní piaristické trilogie zhudebňující anonymní text latinské školské hry. Děj vychází z krátké epizody Plútarchova životopisu Alexandra Makedonského. Dvanáctiletý makedonský princ si vyloží věštbu svých slz jako následek otcovy porážky ve válce. Avšak ve chvíli, kdy vyrazí s vlastním vojskem otci na pomoc, přichází posel, aby oznámil otcovo vítězství. Alexandr se v tu chvíli rozpláče, protože má pocit, že se otci nikdy nevyrovná.

Koupit vstupenky

7. 7. 20178. 7. 20179. 7. 201710. 7. 2017

11. 7. – 14. 7.

Leonardo Vinci: La contesa de´ numi (Řím 1729)

barokní serenataSpor bohů na libreto Pietra Metastasia byl premiérován v paláci francouzského ambasadora (Palazzo Altemps) v Římě v listopadu 1729 u příležitosti narození francouzského dauphina. Námětem je hádka olympských bohů a alegorických postav o to, kdo bude mít právo vychovávat následníka francouzského trůnu. Jupiter nakonec po vyslechnutí návrhů všech stran rozhodne, že to budou všichni společně. Musí se však z Olympu přemístit do Versailles. Serenata se zachovala také ve sbírce hraběte Questenberga v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde byla uvedena v pozměněné textové verzi u příležitosti narozenin hraběte.

Koupit vstupenky

11. 7. 201712. 7. 201713. 7. 201714. 7. 2017

15. 7. – 18. 7.

Vít Zouhar: Coronide (Kroměříž 1731, 2000)Tomáš Hanzlík: Harlekýnova dobrodružství (Olomouc 2007)

neobarokní opera a pantomima se zpěvyV létě roku 1731 byla na příkaz olomouckého biskupa kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha uvedena na kroměřížském zámku opera Coronide. Jediné, co se z ní dochovalo, bylo libreto pátera Arcada. Vít Zouhar z dobového tisku vybral nejpůsobivější pasáže a doplnil je o jednověté komentáře z Ovidiových Metamorfóz. Barokní libreto tak slouží pouze jako východisko k vyprávění mytologického příběhu o dramatickém osudu Korónis (Coronide). Do ní se podle Ovidia zamiloval bůh Apollón. Nepřející havran však Apollónovi sdělil, že je mu Koronide nevěrná. Apollon protnul její hruď šípem, aniž by zapochyboval o věrohodnosti havranova sdělení. Dříve než Koronide zemřela, stačila ještě Apollónovi říci, že s ním čeká dítě, syna Asclaepia.Komedie o tom, jak se Harlekýnovi podaří přes všechna protivenství získat milovanou Kolombínu, vychází z tradic italského pouličního divadla. Tomáš Hanzlík v hudební složce přetvořil vedle oblíbených dobových improvizačních modelů (La Folia, Ciaccona) také části scénické hudby ke hře Tartuffe svého olomouckého kolegy V. Zouhara.

Koupit vstupenky

15. 7. 201716. 7. 201717. 7. 201718. 7. 2017

19. 7. – 22. 7.

Karel Müller (1719-?): Il natal di Giove (Jaroměřice nad Rokytnou 1748)

barokní serenataDílo kancelisty a skladatele hraběte Questenberga bylo zkomponované na libreto Pietra Metastasia. První zhudebnění Giuseppem Bonnem určené k oslavě narozenin císaře Karla VI. se nedochovalo. Drama vychází z chybně pochopeného proroctví. Adrasto se setkává s princeznou Melite a sděluje jí, že bohové odmítli obvyklou oběť, což bylo vyloženo jako nutnost obětovat jednu z královských dcer a snaží se ji přinutit k útěku. Melite se ovšem rozhodne zcela opačně a pro záchranu sestry i celé říše se odhodlá proroctví uposlechnout. Ve chvíli kdy se o proroctví a plánu sestry dozví Amaltea, spěchá k chrámu, kde kněz Cassandro připravuje Melite k obětování. Když jí není dovoleno v oběti sestru zastoupit, chce zemřít s ní. V chrámu se zjeví sama bohyně Themis a vysvětlí pravý smysl proroctví: Na Krétě se narodí bůh Jupiter a sestry byly vybrány k péči o něj.

Koupit vstupenky

19. 7. 201720. 7. 201721. 7. 201722. 7. 2017

24. 7. – 26. 7.

Tomáš Hanzlík: Endymio (Kroměříž 1727, 2001), Yta innocens (1728, 2003)

dvě neobarokní operyAntický mýtus o sličném mladíkovi Endymionovi byl pro své silné poselství o umění blíbeným námětem ve všech epochách. 12. září 1727 byla na dvoře olomouckého biskupa kardinála Wolfganga Schrattenbacha v Kroměříži inscenována latinská opera s tímto názvem. Autorem textu i hudby byl regent místního piaristického hudebního semináře P. David Kopecký (1696 – 1758). Úspěch opery Endymio podnítil Kopeckého k dalšímu opernímu opusu, takže přesně po roce měla v zámeckém divadle v den Schrattenbachových narozenin premiéru Yta innocens o dvorských intrikách iniciovaných domnělou vraždou. Úspěch obou oper vzbudil žárlivost kardinálových italských hudebníků, kteří intrikami docílili odvolání Kopeckého z Kroměříže. Ten se pak již skládání světské hudby nevěnoval. Z obou oper se dochovalo pouze libreto, které s použitím skladeb kroměřížských piaristů novodobě oživil Tomáš Hanzlík.

Koupit vstupenky

24. 7. 201725. 7. 201726. 7. 2017

27. 7. – 30. 7.

Antonio Vivaldi: La Senna festeggiante RV 693 (Benátky 1726)

barokní serenataKardinál Pietro Ottoboni se jako benátský měšťan dostal do sporu se zákony republiky tím, že přijal funkci ochránce záležitostí Francie v Benátkách. Na dobu několika let byl ze svého rodného města vykázán. Jeho triumfální návrat z Říma v roce 1726 doprovázelo množství hudebních akcí. Při této příležitosti objednal francouzský velvyslanec v Benátkách Jacques Vincent Languet, hrabě de Gergy serenatu. Libretista Domenico Lalli oslavil usmíření Benátek a Francie prostřednictvím tří alegorických postav. Zlatý věk a Statečnost putují pustou krajinou a hledají své ztracené štěstí. Pozdraví je řeka Seina, která jim slíbí, že je dovede k tomu, co hledají. Ve druhém dějství postavy konečně spatří francouzského panovníka, kterému věnují oddané komplimenty a modlitby. Premiéra se uskutečnila pravděpodobně 25. srpna na svátek sv. Ludvíka.

Koupit vstupenky

27. 7. 201728. 7. 201729. 7. 201730. 7. 2017