7.11.

Slavnostní zahájení u Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci (památka Unesco)

Metropolitní hudba olomouckých skladatelů v podání barokního orchestru.

8. – 11. 7.

Antonio Vivaldi: La Gloria e Himeneo, RV 687 (Benátky 1725)

Barokní serenata Serenata pro francouzského velvyslance v Benátkách u příležitosti sňatku Ludvíka XV. s polskou princeznou Marií Leszczynskou. Podle pověsti byl Hymén chudým athénským mladíkem, který se zamiloval do velmi bohaté dívky. Chtěl ji alespoň vidět a být jí nablízku. V převlečení za dívku se k ní přiblížil na slavnosti Demétřině, byl však i s ostatními dívkami unesen piráty na vzdálený ostrov. Hymén opilé zlosyny pobil mečem a vrátil se do Athén, kde si vymohl, že rodičům přivede uloupené dcery domů, jestliže dostane svou dívku za ženu. Byl pak se svou chotí tak šťasten, že se o jejich štěstí zpívalo ve všech svatebních písních.

12. – 15. 7.

Claudio Monteverdi, Vít Zouhar, Tomáš Hanzlík: L´Arianna (Mantova 1605)

Světová premiéra volné rekonstrukce barokní opery Z Monteverdiho Ariadny se do dnešních dnů dochovalo pouze libreto a slavné lamento opuštěné titulní postavy. Volná rekonstrukce dala vzniknout novému divadelnímu tvaru, který obklopuje a novými vizuálně hudebními vztahy osvětluje vzácně zachovaný hudební fragment. Původní libreto je vodítkem k vyprávění příběhu o ženě, která pro lásku přestoupí všechny zákazy, pokoří se a je následně svým milencem opuštěna na zdánlivě pustém ostrově. Ve chvíli nejtěžší osobní krize, kdy se již loučí se životem, potkává boha vína, který z ní učiní svou manželku. Opera je rekonstruována na základě dobových pramenů roztroušených po archivech celé Evropy.

16. – 19. 7.

Antonio Caldara: L´Amor non ha legge (Jaroměřice na Rokytnou 1728)

Novodobá světová premiéra barokní opery Favola pastorale císařského vicekapelníka Antonia Caldary je zajímavým dokladem o prolnutí životní situace moravského aristokrata a patriota Johanna Adama Questenberga do uměleckého díla předního italského barokního skladatele. Questenberg vznik díla inicioval a financoval, ale spolupracoval také intenzivně na námětu s libretistou Giovannim Antoniem Bonlinim. Na jeho zámku mělo jinotajné dílo o intrikách zamilovaných na podzim 1728 také premiéru. Opera se zachovala unikátně v autografní partituře ve vídeňském Archivu der Gesellschaft der Musikfreunde.

Endymio

20. – 21. 7.

Tomáš Hanzlík: Endymio (Kroměříž 1727, 2001)

Neobarokní latinská opera Antický mýtus o sličném mladíkovi Endymionovi, do kterého se postupně všichni fatálně zamilovávají, byl pro své alegorické podobenství o nestárnoucí kráse umění oblíbeným námětem ve všech epochách. 12. září 1727 byla na dvoře olomouckého biskupa kardinála Wolfganga Schrattenbacha v Kroměříži inscenována latinská opera s tímto názvem. Autorem textu i hudby byl regent místního piaristického hudebního semináře P. David Kopecký (1696-1758). Nedochovaná hudba ve stylu neobarokního minimalismu byla vytvořena také na základě fragmentů piaristických skladeb z kroměřížského archivu.

22. 7.

Jean-Baptiste Moliere, Jean Baptiste Lully: Krása střídá nádheru (Tuilerie 1671)

Tragikomedie a loutkový balet se zpěvy Tragédie-ballet Psyche se stal pro divadelní společnost Geisslers Hofcomoedianten předlohou k vytvoření volné české verze. Klasický mýtus o krásné pozemšťance a jejích láskách, ale hlavně nebezpečných sokyních, je holdem unikátní francouzské divadelní formě, která kombinuje činohru, balet a operu do jedinečného kabaretu. Děj vychází z novely vložené do románu Zlatý osel antického spisovatele Lucia Apuleia. V hlavních rolích: láska, žárlivost, zvědavost a závist.

23. – 26. 7.

František Antonín Míča: Belleza e Decoro (1729), Nel giorno natalizio (Jaroměřice nad Rokytnou 1732)

Novodobá premiéra dvou barokních serenat Novodobá premiéra dvou krátkých serenat určených k oslavě jmenin hraběnky Marie Antonie (Krása a důstojnost) a narozenin hraběte Adama Questenbergových (V den narozenin). Skladby budou provedeny podle autografních partitur uložených dnes v Berlíně a ve Vídni. Alegorické postavy, nymfy a pastýři soutěží ve vzdávání holdů a přednášejí stupňující se květnaté ódy na večírku objednaném a režírovaném vzdělanými a bohatými aristokraty.

27. – 29. 7.

Wolfgang Amadeus Mozart: Apollo et Hyacinthus K.s. 38 (Salcburk 1767)

Tříaktové latinské intermezzo Jedno z prvních dramatických děl zkomponovaných jedenáctiletým Mozartem nese ve zdrobnělém rokokovém tvaru již všechny znaky jeho geniality. Latinské školní intermezzo parafrázuje antický mýtus o lásce boha Apollona ke sparťanskému královskému synovi, krásnému Hyacintovi. Žárlivý bůh větru Zephyrus při hrách způsobí, že disk vržený Apollonem chlapce usmrtí. Apollon Hyacinta pro věčnost zachová proměnou ve stejnojmennou vonnou květinu. Text k dílu napsal profesor benediktinské akademie v Salcburku páter Rufinus Widl jako intermezzo do školního představení Clementia Croesi. Při premiéře ve velké aule salcburské univerzity tehdy zpívali všechny náročné koloraturní árie studenti ve věku 9-18 let.